Naše pozvání do projektu Pátky s vědou přijal pedagog a komeniolog Prof. PhDr. Jan Hábl, Ph.D., zakladatel Centra rozvoje charakteru. Po studiích filozo­fie výchovy při University of Wales působil jako učitel angličtiny, věnoval se výzkumu v Komenského institutu v Praze, přednášel na univerzitách v Hradci Králové a v Ústí nad Labem v oborech na rozhraní pedagogiky, antropologie, etiky a historie vzdělá­vání. Je autorem titulů odborných i krásných, např. Labyrint upgrade. Jinotajný román (nejen) pro děti (2015).

Naše pozvání do projektu Pátky s vědou přijal geolog, vědec a popularizátor vědy Petr Brož. K popularizaci a k bádání si vybral velmi neobvyklé téma, jakým jsou sopky a to nejen ty na Zemi. On totiž zkoumá sopky napříč Sluneční soustavou, převážně na Marsu. Aktivně se věnuje popularizaci vědy na sociálních sítích a je autorem knižního bestselleru Vesmírníček. Je laureátem Prémie Otto Wichterleho a Ceny Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových pro talentované studenty a mladé talentované vědecké pracovníky do 33 let svého věku, kteří prokázali výjimečné schopnosti a tvůrčí myšlení ve svém oboru.

Další hostem v projektu Pátky s vědou byl Jan Spratek s přednáškou Jak dostat družici na oběžnou dráhu. Jan Spratek působí jako odborný pracovník se specializací na kosmonautiku v pražském planetáriu. Je koordinátorem Vzdělávací kanceláře Evropské komické agentury pro ČR, ESERO Česká republika. Zasedá v poradním výboru generálního ředitele ESA pro vzdělávání nebo radě pro kosmické aktivity ministra dopravy. Je laureátem ceny ESA Champion. Mimo jiné je satelitním operátorem a zaměřuje se na popularizaci vesmíru a kosmonautiky v České republice.

Dalším hostem v projektu Pátky s vědou byl Martin Kožíšek s přednáškou na téma Rizika kyberprostoru. Rizikovému chování na Internetu se věnuje od roku 2006. Stál u zrodu sociálních sítí Lidé.cz a Spolužáci. Právě na sociálních sítích pozoroval vznikající rizika ohrožující jejich uživatele. Začal se proto zajímat o komunikaci lidí na internetu a možná nebezpečí, která jim hrozí. Je autorem mnoha realizovaných projektů a výukových materiálů v České republice. V současné době vede Safer Internet Centrum České republiky, které se věnuje rizikovému chování na Internetu ve sdružení CZ.NIC.

Prvním hostem ve školním roce 2024/2025 byl pan doc. Dr. Ing. Michal Ďurovič, který vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Pracoval např. v oddělení Národní knihovny nebo v Národním archivu v Praze. V roce 2014 se stal vedoucím Ústavu chemické technologie restaurování památek VŠCHT v Praze. Dlouhodobě se zabývá přírodovědným výzkumem v oblasti konzervování- restaurování a je autorem nebo spoluautorem řady prací z této oblasti. Podílel se na školení iráckých restaurátorů a vybudování restaurátorského pracoviště v Bagdádu nebo také školil peruánské restaurátory v Limě.

Dalším hostem byl Prof. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D., který po dokončení střední průmyslové školy strojnické v Hradci Králové absolvoval magisterské studium na Fakultě strojní Českého vysokého učení technického v Praze. V roce 2005 dokončil doktorské studium v oboru Procesní technika a zpracovatelské systémy a následně se v roce 2008 habilitovat v oboru Konstrukční a procesní inženýrství. V roce 2014 byl jmenován profesorem ve stejném oboru. Na Fakultě strojní zastává od roku 2018 také funkci proděkana pro vědeckou a výzkumnou činnost. Vedle široké spolupráce s průmyslem je také členem řady odborných spolků a komisí a je autorem více než 500 odborných výstupů.

Březnovým hostem v roce 2024 byl Eduard Zvěřina. Eduard Zvěřina se zabývá neurovědou od roku 1954 a neurochirurgií od roku 1961, tedy 63 let. Je emeritním  přednostou Neurochirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice. Je nositelem několika významných ocenění jako Stříbrné medaile Senátu Parlamentu ČR a Purkyňovy medaile. Podílel se na vzniku samostatné neurochirurgie u nás a zasloužil o vznik zcela nové,  současné podoby oboru. Od r. 1997 pracuje, stále slouží a operuje a vychovává mladou generaci neurochirurgů na Klinice ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK ve FN V Motole a na Neurochirurgické klinice 3. LF UK ve FN K. Vinohrady. Operoval více než 1000 neurinomů akustiku - vestibulárních schwannomů a patří mezi světově uznávané experty.

Únorovým hostem v roce 2024 byl Petr Holzhauser. Petr Holzhauser měl rád matematiku a přírodní vědy od základní školy.  Když v 7. třídě přišla chemie, byla to láska na první pohled. Chemii vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy doktorát z elektrochemie získal na VŠCHT Praha. Tam v současnosti mimo jiné vede Ústav učitelství chemie a věnuje se popularizaci přírodních věd. Je odborným garantem Chemických center VŠCHT Praha a autorem projektu 3U – Učitelé učí učitele a také předsedou komise chemických olympiád. Za svoji činnost získal řadu ocenění.

Hostem úvodní přednášky v roce 2024 byla Eva Nečasová.  Eva Nečasová je designérka, výtvarnice a vývojářka počítačových her. Je zakladatelkou neziskové iniciativy AI dětem (umělá inteligence dětem), jejímž hlavním cílem je vytvářet materiály, které základním školám usnadní zavést do svých osnov vzdělávání v oblasti umělé inteligence a také stojí za metodikami Hello Ruby pro školy. Iniciativa AI dětem získala cenu ceny AI Awards 2023 za oblast AI ve vzdělávání. V přednášce Evy Nečasové se dozvíte, co to vlastně je umělá inteligence a co strojové učení, od kdy mění svět a nebo co se s naší společnosti v souvislosti s generativní umělou inteligencí děje od prosince roku 2022 a také o trendech v oblasti AI. Pokud vás zajímá, jak se robot naučí hrát fotbal nebo z čeho se AI učí, určitě si přednášku pusťte.

Hostem další přednášky v tomto školním roce byla PhDr. Magdalena Krátká, Ph.D., jejíž přednáška byla zaměřena na téma " Na cestách za matematikou". Dr. Magdalena Krátká pracuje na katedře matematiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, kde přednáší především didaktiku matematiky a některé základní matematické disciplíny. Zabývá se fenoménem nekonečna, propojením historie a výuky a procesem utváření matematických znalostí.

Hostem poslední přednášky byl Doc. Ing. Jaromír Cais, Ph.D., který je děkanem fakulty strojního inženýrství na UJEP. Narodil se v krušnohorských Abertamech, vystudoval v Plzni, je jedním z nejmladších docentů ústecké univerzity, držitelem 3 patentů v oblasti kovových slitin a nadšeným popularizátorem vědy a výzkumu v technických oborech.

Hostem poslední přednášky byl RNDr. Jiří Martínek, Ph.D., který působí v Historickém ústavu AV ČR, v. v. i., kde se zabývá především výzkumem významných osobností našich dějin (projekt "Biografický slovník českých zemí" - v těchto dnech vychází jeho 26. svazek), jednak historickou geografií a dějinami přírodních věd. Přednáší také geografii na univerzitách v Ústí nad Labem a Praze, a v neposlední řadě vystupuje v televizním pořadu "Na lovu".

Hostem další přednášky v tomto roce byl Mgr. VÁCLAV BERAN, který vystudoval biologii a ekologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Od roku 2008 je vedoucím přírodovědného oddělení Muzea města Ústí nad Labem. Pracuje také v organizaci ALKA Wildlife. V minulosti se věnoval řadě ptačích druhů, např. kroužkování čápů bílých i černých, volavek popelavých či různých druhů dravců. Po přestěhování do severních Čech mu ale učarovaly hnědouhelné velkolomy, ve kterých od roku 2011 intenzivně zkoumá hlavně lindušky úhorní a snaží se o ochranu cenných ploch v těchto územích. Sokol stěhovavý, především páry hnízdící na stavbách, jsou také předmětem jeho zájmu. Instalace budek nebo kroužkování mláďat ho přivádí do závratných výšek. Kromě ptáků se podílel také na projektech zaměřených na výzkum a monitoring norka evropského i amerického. Spolupodílel se na přípravě programu péče o vydru a dále se podílí na jejím monitoringu, kterému se v minulosti věnoval i v zahraničí.

Hostem další přednášky v tomto roce byl  MUDr. Petr Pachir, který vystudoval 2. lékařskou fakultu v Praze Motole a po promoci nastoupil na chirurgickém oddělení v nemocnici v Litoměřicích. V roce 2002 složil atestaci prvního stupně z chirurgie, 2006 druhého stupně. Je držitelem endoskopické licence školitele v oboru endoskopie trávicí soustavy. V roce 2009 odešel pracovat do Německa, kde působí dodnes. V roce 2012 složil atestaci z akutní medicíny a v roce 2014 získal specializaci v oboru proktologie. Jako specialista pracuje na chirurgickém oddělení oblastní nemocnice v Riese.  Jeho životním posláním je péče o chirurgicky nemocné pacienty v oblasti trávicí soustavy.

Hostem další přednášky v tomto roce byla doc. PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D, její přednáška nesla název „Užovky a Užovkovití“. Kateřina Jančaříková vystudovala obor speciální biologie a ekologie magisterského studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor Pedagogika v rámci doktorského studia a posléze habilitačního řízení na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracuje jako vedoucí Centra podpory přírodovědného vzdělávání a jako docent na katedře biologie na Přírodovědecké fakultě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a – na částečný úvazek – jako docent na katedře biologie a environmentálních studií na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Je autorkou řady odborných i popularizačních článků, několika monografií a metodických příruček. Jedním z témat, kterému se dlouhodobě věnuje, je vyučování za pomoci zvířat (animal assisted education).

Hostem třetí přednášky v tomto školním roce byl RNDr. Štěpán Rak, Ph.D., jehož přednáška nesla název „Paleontologie“. RNDr. Štěpán Rak, Ph.D. je tzv. "Hodinový učitel geologie", který pořádá přednášky o geologii a geologické vycházky pro MŠ, ZŠ, SŠ a veřejnost.

Hostem druhé přednášky v tomto školním roce byl RNDr. Petr Zacharov, Ph.D., jehož přednáška nesla název „Cumulonimbus, oblak známý i neznámý“. RNDr. Petr Zacharov, Ph.D., je zaměstnancem Oddělení meteorologie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Pracuje zejména na observatoři na Milešovce, kde se zabývá výzkumem předpovědi silných konvektivních srážek a moderními metodami verifikace předpovědí srážek z numerických modelů předpovědi počasí.

Hostem první přednášky v tomto školním roce byl Doc. Ing. Jan Klusák, Ph.D., jehož přednáška nesla název „Když se ucho utrhne“. Doc. Ing. Jan Klusák, Ph.D., je vědeckým pracovníkem Ústavu fyziky materiálů AV ČR, ve skupině vysokocyklové únavy. Zabývá se popisem vzniku trhlin v ostrých vrubech a v blízkosti rozhraní materiálů v kompozitech. Zaměřuje se i na studium únavových materiálových vlastností v gigacyklové oblasti. Je aktivní v popularizaci vědy.

Hostem další přednášky v tomto školním roce byl RNDr. David Píša, Ph.D. ,jehož přednáška byla zaměřena na téma "ÚFA v kosmu". RNDr. David Píša, Ph.D. působí na oddělení kosmické fyziky na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, kde se zaměřuje na výzkum rádiových a plazmových vln.

Hostem další přednášky v tomto školním roce byl MUDr. Zdeněk Peremský, jehož přednáška byla zaměřena na téma „Vše, co jste chtěli vědět o urologii“. MUDr. Zdeněk Peremský v roce 2009 jako jeden z prvních lékařů v České republice obdržel ve Štrasburku certifikát na operování robotickým systémem da Vinci, od roku 2012 je držitelem primářské licence pro obor urologie, je autorem několika odborných článků ve vědecké literatuře. Aktuálně pracuje ve své soukromé urologické ordinaci v Litvínově. Klinicky se specializuje na endoskopické operace, které provádí na urologickém oddělení Nemocnice v Mostě.

Hostem další přednášky v tomto školním roce byla prof. Dr. Ing. Michaela Rumlová, jejíž přednáška byla zaměřena na téma „Virové pandemie: byly, jsou a budou“. Prof. Dr. Ing. Michaela Rumlová absolvovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Zde pokračuje ve své vědecké i pedagogické práci. Věnuje se studiu tvorby retrovirové částice a interakcím retrovirových proteinů s proteiny hostitelské buňky. Přednáší molekulární biologii. V roce 2004 získala Prémii Otto Wichterleho a v roce 2017 cenu předsedkyně Grantové agentury ČR. Založila vědeckou skupinu Molekulární biologie VŠCHT Praha a je také členkou koordinační rady Národního institutu virologie a bakteriologie.

Hostem další přednášky v tomto školním roce byla doc. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D., jejíž přednáška byla zaměřena na téma Vliv stravy na zdraví a nemoci. Doc. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D., vystudovala obor biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde v současné době vyučuje klinickou biochemii a biochemické aspekty biomedicíny. Několik let působila na Tohoku Univerzitě v japonském městě Sendai a nejen s japonskými kolegy intenzivně spolupracuje stále v rámci mezinárodních projektů. Předmětem jejího vědeckého zájmu jsou především hemoproteiny a jejich vliv na zdraví a nemoci. Svůj výzkum specializuje na hemové senzorové proteiny, v kterých hem může působit jako vlastní signál anebo jako detekční místo pro různé molekuly plynů (např. kyslík, oxid uhelnatý atd.). Od roku 2013 je studijní proděkankou na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Hostem další přednášky v tomto školním roce byl prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D., jehož přednáška nesla název „Sám sobě pokusným králíkem“.  Prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D. vystudoval PřF UK v Praze. Roku 2016 dostal cenu Neuron. Od r. 2017 je členem Učené společnosti ČR. Od roku 2015 pracuje na VŠCHT Praha, kde vede Laboratoř teoretické fotodynamiky. Od roku 2020 vede Ústav fyzikální chemie VŠCHT. Dlouhodobě se věnuje práci s nadanými středoškolskými studenty v rámci chemické olympiády a přípravných letních soustředění na Běstvině.

Tentokrát byl hostem RNDr. Jiří Jakubínský, Ph.D., jehož přednáška byla zaměřena na téma klimatická změna. Jiří Jakubínský je vystudovaný fyzický geograf, který se zabývá hydrologií (zejména environmentální hydrologií) a působí jako vědecký pracovník na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a dále také na Masarykově univerzitě v Brně. Konkrétně se specializuje na problematiku příčin a následků hydrologických extrémů v současné krajině, jakožto jedním z významných dopadů klimatické změny.

Hostem dalších Pátků s vědou byl Václav Bystrianský a jeho přednáška byla věnovaná vodíku. Václav Bystrianský je hrdým absolventem Fakulty technologie ochrany prostředí na VŠCHT Praha, v současnosti působí ve výzkumně-vzdělávacím centru ORLEN UniCRE jako projektový manažer pro rozvoj vodíkových technologií a energetiky. Zabývá se zejména měřením kvality vodíku pro mobilitu, nebo hledáním nových způsobů výroby vodíku z obnovitelných zdrojů. Společně s Nadací ORLEN Unipetrol rovněž pomáhá popularizovat vodíkové technologie na středních a základních školách. Jeho přednáška se věnuje tématu Vodík, palivo přítomnosti a dozvíte se v ní více o vodíku, jak se získává, jak se používá, zda je bezpečný a mnoho dalšího.

Dalším hostem byl Prof. Ing. Karel Melzoch, CSc., který je významnou osobností v oboru biotechnologií. Ve vědecko-výzkumné a pedagogické činnosti se zaměřuje na produkci biopaliv, komplexnímu využití a zpracování biomasy a odpadů ze zemědělství a potravinářských výrob. Vystudoval obor kvasná chemie a technologie na VŠCHT v Praze, letech 2012 až 2019 byl pak rektorem VŠCHT v Praze. Pan Melzoch je také členem správní rady Nadace ORLEN Unipetrol. Přednáška se věnovala tématu Alkohol.

Hostem další přednášky byl Maroš Čunta, jeho přednáška byla věnovaná ropě. Maroš Čunta působí v ORLEN Unipetrolu od roku 2014, momentálně je ředitelem oddělení pro nákup ropy a zemního plynu. V jeho přednášce se dozvíte více o ropě a její cestě do rafinérií skupiny ORLEN Unipetrol.

Prvním hostem v roce 2021 byl v lednu zakladatel Institutu moderní výživy Miloslav Šindelář. Studentům přiblížil téma moderní výživy zaměřené na fakta a mýty.

Sérii zahájila viroložka RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D., s tématem „Prevence virových onemocnění“.