Pozvání tentokrát přijal výjimečný host – popularizátor vědy Vladimír Kořen, kterého široká veřejnost zná především jako moderátora pořadu Zázraky přírody. Ve své profesní dráze dlouhodobě propojuje svět médií, vzdělávání i veřejného života a patří mezi výrazné osobnosti v oblasti popularizace vědy. Ve své inspirativní přednášce vás provede nejnovějšími „zázraky“ ze světa vědy. Ukáže, jak rychle se dnes vědecké poznání vyvíjí, a nabídne pohled na objevy a souvislosti, které často překvapují nejen veřejnost, ale i samotné odborníky. Připravte se na poutavou cestu plnou inovací, inspirace a momentů, které mění náš pohled na svět kolem nás.

Přinášíme přednášku doc. Milana Jahody, zakladatele a vedoucího Laboratoře požárního inženýrství na VŠCHT v Praze a uznávaného odborníka na chování požárů, bezpečnost chemických procesů a jejich modelování. Přednáška se zaměřuje na požární a výbuchovou bezpečnost v domácnostech i v chemickém průmyslu. Vysvětluje hlavní příčiny vzniku požárů a výbuchů, možnosti prevence, představí vybrané historické události, které významně ovlivnily podobu současné evropské legislativy, a přiblíží také, proč a za jakých okolností hoří lithium-iontové baterie.

Přinášíme přednášku s prof. MUDr. Janem Pirkem, DrSc., předním českým kardiochirurgem a emeritním přednostou Kardiocentra IKEM. Profesor Pirk strávil v kardiochirurgii více než 50 let a patří k osobnostem, které významně formovaly moderní českou medicínu. Ve své přednášce „Můj život s kardiochirurgií a zdravý životní styl“ se ohlíží za svou dlouholetou profesní cestou a sdílí zkušenosti, které nasbíral během působení v IKEM i v zahraničí. Mluví nejen o kardiochirurgii a náročnosti práce v tomto oboru, ale také o důležitosti rodiny, volného času a rovnováhy, bez které si lékař svou práci nemůže dlouhodobě udržet. Druhá část přednášky je věnovaná zásadám zdravého životního stylu a tomu, jak si jej často sami narušujeme nedodržováním základních principů.

Další pozvání do cyklu Pátky s vědou přijal Marek Baxa – hydrobiolog specializující se na rybníky. V současnosti působí jako ředitel neziskové výzkumné organizace ENKI, o.p.s., kde ho zaměstnává především projektová agenda a administrativa. Zájem o rybníky však neztratil – naopak se snaží poutavou formou předávat své zkušenosti a vzbuzovat obecný zájem o vědní disciplíny. Rád pracuje se studenty i širokou veřejností a vytváří podmínky pro méně tradiční formy osvěty a vzdělávání.

Naše pozvání přijal prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., odborník na biologii reprodukce, který přednáší biotechnologie na ČZU, UK i MU. Je také spisovatel a popularizátor vědy. V tomto díle se s ním vydáme za fascinujícími pohyby zvířat – od vážek letících přes oceán až po pavouky, kteří se vystřelují na kořist. Čeká vás poutavá exkurze do světa živočichů, kteří překonávají hranice možného.

Po letní pauze společně zahájíme cyklus Pátky s vědou tematickou cestou mezi krajany na druhém konci světa. Naším hostem byl tentokrát PhDr. Martin Nekola, Ph.D., politolog a historik, který se dlouhodobě věnuje výzkumu československého exilu po roce 1948 a krajanských komunit po celém světě. Dr. Nekola je autorem více než čtyř set odborných a populárně naučných článků a třiceti monografií, pravidelně přednáší také na univerzitách v USA.

Roli řečníka tentokrát přijala Zuzana Harmáčková, která vede Oddělení sociálně-ekologické analýzy na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. V rámci své práce se zabývá tvorbou a analýzou scénářů budoucího vývoje. Dlouhodobě přispívá k činnosti mezinárodní vědecko-politické platformy IPBES (Intergovernmental Science-Policy Platform for Biodiversity and Ecosystem Services), zlepšující přenos znalostí o udržitelnosti mezi vědci a tvůrci politik. Vyučuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Roli řečníka tentokrát přijala jednoznačně jedna z nejvýraznějších osobností současné medicíny a to nejen v České republice. Pan profesor Vladimír Beneš je přednosta Ústavu klinických neurooborů Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích. Lidský mozek viděl poprvé už v šesti letech a ani jediný den nebyl v práci, protože to co dělá je jeho koníček a záliba. Pan profesor má neurochirurgii přímo v genech. Jeho otec byl rovněž velmi uznávaným neurochirurgem a v jeho šlépějích pokračuje také jeho syn.

Naše pozvání do projektu Pátky s vědou přijal pedagog a komeniolog Prof. PhDr. Jan Hábl, Ph.D., zakladatel Centra rozvoje charakteru. Po studiích filozo­fie výchovy při University of Wales působil jako učitel angličtiny, věnoval se výzkumu v Komenského institutu v Praze, přednášel na univerzitách v Hradci Králové a v Ústí nad Labem v oborech na rozhraní pedagogiky, antropologie, etiky a historie vzdělá­vání. Je autorem titulů odborných i krásných, např. Labyrint upgrade. Jinotajný román (nejen) pro děti (2015).

Další hostem v projektu Pátky s vědou byl Jan Spratek s přednáškou Jak dostat družici na oběžnou dráhu. Jan Spratek působí jako odborný pracovník se specializací na kosmonautiku v pražském planetáriu. Je koordinátorem Vzdělávací kanceláře Evropské komické agentury pro ČR, ESERO Česká republika. Zasedá v poradním výboru generálního ředitele ESA pro vzdělávání nebo radě pro kosmické aktivity ministra dopravy. Je laureátem ceny ESA Champion. Mimo jiné je satelitním operátorem a zaměřuje se na popularizaci vesmíru a kosmonautiky v České republice.

Naším hostem byl v době blížících se Vánoc pán Martin Franc s přednáškou na téma Dějiny stravování.  Působí na Masarykově ústavu a Archiv Akademie věd ČR a přednáší na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Zabývá se dějinami životního stylu ve střední Evropě po roce 1945, dějinami stravování 18. – 20. století, sociálními dějinami vědy a dějinami vědeckých osobností a institucí v 19. a 20. století. Je autorem a spoluautorem řady publikací např. Postoje odborníků na výživu k inovacím a tradicím v české stravě v 50. a 60. letech 20. století. Podílel se autorsky na přípravě pořadů Zmlsané dějiny a Zmlsané dějiny Light pro internetovou Mall TV. Pravidelně přispívá do rubriky Hlavní chod v časopisu Respekt a spolupracuje s médii.

Dalším hostem v projektu Pátky s vědou byl Martin Kožíšek s přednáškou na téma Rizika kyberprostoru. Rizikovému chování na Internetu se věnuje od roku 2006. Stál u zrodu sociálních sítí Lidé.cz a Spolužáci. Právě na sociálních sítích pozoroval vznikající rizika ohrožující jejich uživatele. Začal se proto zajímat o komunikaci lidí na internetu a možná nebezpečí, která jim hrozí. Je autorem mnoha realizovaných projektů a výukových materiálů v České republice. V současné době vede Safer Internet Centrum České republiky, které se věnuje rizikovému chování na Internetu ve sdružení CZ.NIC.

Dalším hostem byl Prof. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D., který po dokončení střední průmyslové školy strojnické v Hradci Králové absolvoval magisterské studium na Fakultě strojní Českého vysokého učení technického v Praze. V roce 2005 dokončil doktorské studium v oboru Procesní technika a zpracovatelské systémy a následně se v roce 2008 habilitovat v oboru Konstrukční a procesní inženýrství. V roce 2014 byl jmenován profesorem ve stejném oboru. Na Fakultě strojní zastává od roku 2018 také funkci proděkana pro vědeckou a výzkumnou činnost. Vedle široké spolupráce s průmyslem je také členem řady odborných spolků a komisí a je autorem více než 500 odborných výstupů.

Dubnovým hostem v roce 2024 byl Miloslav Šmídmajer. Natočil celovečerní dokumenty o Miloši Formanovi (Drž se toho snu, Co tě nezabije), Milanu Kunderovi, Janu Werichovi, kameramanovi Miroslavu Ondříčkovi, hudebnímu skladateli Janu Hammerovi (třeba Šíleně smutná princezna, od r. 1969 žije v USA), Lucii Bílé, oscarovému producentovi Saula Zaentzovi (Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus, skotské rockové skupině Nazareth, herci Miroslavu Horníčkovi aj. Točil s Luchiano Pavarotim, Woody Harrelsonem, Natalii Portmanovou, Javierem Bardemem aj. Režíroval i hrané filmy: pohádku Peklo s princeznou, parodii Případ mrtvého nebožtíka, romantické komedie Miluji tě modře, Za vším hledej ženu nebo komedii, která vznikala i na litoměřickém gymplu _ Probudím se včera. Produkoval ambiciózní filmy, které získali mnoho cen – Pojedeme k moři (režie: J. Mádl), Na půdě (J. Barta), zábavně laděné snímky jako páté a šesté Básníky, Jak se krotí krokodýli nebo třeba  Vejška. Naposledy pak drama Muž, který stál v cestě.

Březnovým hostem v roce 2024 byl Eduard Zvěřina. Eduard Zvěřina se zabývá neurovědou od roku 1954 a neurochirurgií od roku 1961, tedy 63 let. Je emeritním  přednostou Neurochirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice. Je nositelem několika významných ocenění jako Stříbrné medaile Senátu Parlamentu ČR a Purkyňovy medaile. Podílel se na vzniku samostatné neurochirurgie u nás a zasloužil o vznik zcela nové,  současné podoby oboru. Od r. 1997 pracuje, stále slouží a operuje a vychovává mladou generaci neurochirurgů na Klinice ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK ve FN V Motole a na Neurochirurgické klinice 3. LF UK ve FN K. Vinohrady. Operoval více než 1000 neurinomů akustiku - vestibulárních schwannomů a patří mezi světově uznávané experty.

Hostem úvodní přednášky v roce 2024 byla Eva Nečasová.  Eva Nečasová je designérka, výtvarnice a vývojářka počítačových her. Je zakladatelkou neziskové iniciativy AI dětem (umělá inteligence dětem), jejímž hlavním cílem je vytvářet materiály, které základním školám usnadní zavést do svých osnov vzdělávání v oblasti umělé inteligence a také stojí za metodikami Hello Ruby pro školy. Iniciativa AI dětem získala cenu ceny AI Awards 2023 za oblast AI ve vzdělávání. V přednášce Evy Nečasové se dozvíte, co to vlastně je umělá inteligence a co strojové učení, od kdy mění svět a nebo co se s naší společnosti v souvislosti s generativní umělou inteligencí děje od prosince roku 2022 a také o trendech v oblasti AI. Pokud vás zajímá, jak se robot naučí hrát fotbal nebo z čeho se AI učí, určitě si přednášku pusťte.

Hostem další přednášky byl Ing. Tomáš Lank, který je absolventem Fakulty životního prostředí UJEP. Z počátku své praxe nastoupil jako zaměstnanec do manažerských pozic u velkých i mezinárodních společností pro nakládání s odpady. Ze zájmu dodává přednášky pro města, externě spolupracuje s institucemi pro nakládání s odpady, poradenskými firmami i státní správou. Spoluzajišťuje výuku předmětů zaměřených na nakládání s odpady, druhotnými surovinami a cirkulární ekonomiku na Fakultě životního prostředí UJEP.

Hostem další přednášky v tomto školním roce byla PhDr. Magdalena Krátká, Ph.D., jejíž přednáška byla zaměřena na téma " Na cestách za matematikou". Dr. Magdalena Krátká pracuje na katedře matematiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, kde přednáší především didaktiku matematiky a některé základní matematické disciplíny. Zabývá se fenoménem nekonečna, propojením historie a výuky a procesem utváření matematických znalostí.

Hostem poslední přednášky byl RNDr. Jiří Martínek, Ph.D., který působí v Historickém ústavu AV ČR, v. v. i., kde se zabývá především výzkumem významných osobností našich dějin (projekt "Biografický slovník českých zemí" - v těchto dnech vychází jeho 26. svazek), jednak historickou geografií a dějinami přírodních věd. Přednáší také geografii na univerzitách v Ústí nad Labem a Praze, a v neposlední řadě vystupuje v televizním pořadu "Na lovu".

Hostem poslední přednášky ve školním roce 2022/2023 byl prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA, který se ve své odborné činnosti věnuje posuzování životního cyklu LCA, obecně problematice produktové ekologie a udržitelnosti. Kromě VŠCHT Praha přednáší problematiku Produktové ekologie na Fakultě architektury ČVUT Praha, na Přírodovědecké fakultě UK a na Vysoké škole umělecko-průmyslové. V letech 2014-2022 zastával funkci děkana Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha. V současné době působí jako vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie.

Hostem další přednášky v tomto roce byl Mgr. VÁCLAV BERAN, který vystudoval biologii a ekologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Od roku 2008 je vedoucím přírodovědného oddělení Muzea města Ústí nad Labem. Pracuje také v organizaci ALKA Wildlife. V minulosti se věnoval řadě ptačích druhů, např. kroužkování čápů bílých i černých, volavek popelavých či různých druhů dravců. Po přestěhování do severních Čech mu ale učarovaly hnědouhelné velkolomy, ve kterých od roku 2011 intenzivně zkoumá hlavně lindušky úhorní a snaží se o ochranu cenných ploch v těchto územích. Sokol stěhovavý, především páry hnízdící na stavbách, jsou také předmětem jeho zájmu. Instalace budek nebo kroužkování mláďat ho přivádí do závratných výšek. Kromě ptáků se podílel také na projektech zaměřených na výzkum a monitoring norka evropského i amerického. Spolupodílel se na přípravě programu péče o vydru a dále se podílí na jejím monitoringu, kterému se v minulosti věnoval i v zahraničí.

Hostem další přednášky v tomto roce byla doc. PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D, její přednáška nesla název „Užovky a Užovkovití“. Kateřina Jančaříková vystudovala obor speciální biologie a ekologie magisterského studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor Pedagogika v rámci doktorského studia a posléze habilitačního řízení na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracuje jako vedoucí Centra podpory přírodovědného vzdělávání a jako docent na katedře biologie na Přírodovědecké fakultě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a – na částečný úvazek – jako docent na katedře biologie a environmentálních studií na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Je autorkou řady odborných i popularizačních článků, několika monografií a metodických příruček. Jedním z témat, kterému se dlouhodobě věnuje, je vyučování za pomoci zvířat (animal assisted education).

Hostem první přednášky v tomto kalendářním roce byl PhDr. Petr Fejk, jehož přednáška nesla název „Jak se dělá Zoo“.  Petr Fejk vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Ve funkci ředitele pražské Zoo  působil od roku 1997 do roku 2009. Do povědomí lidí se dostal výraznou modernizací zoologické zahrady a úsilím o její obnovení po ničivé povodni v roce 2002. Z pražské Zoo se přesunul do New Yorku, kde působil jako ředitel Českého centra a České národní budovy. V roce 2021 vydal knížku s názvem Jak se dělá Zoo.

Hostem třetí přednášky v tomto školním roce byl RNDr. Štěpán Rak, Ph.D., jehož přednáška nesla název „Paleontologie“. RNDr. Štěpán Rak, Ph.D. je tzv. "Hodinový učitel geologie", který pořádá přednášky o geologii a geologické vycházky pro MŠ, ZŠ, SŠ a veřejnost.

Hostem první přednášky v tomto školním roce byl Doc. Ing. Jan Klusák, Ph.D., jehož přednáška nesla název „Když se ucho utrhne“. Doc. Ing. Jan Klusák, Ph.D., je vědeckým pracovníkem Ústavu fyziky materiálů AV ČR, ve skupině vysokocyklové únavy. Zabývá se popisem vzniku trhlin v ostrých vrubech a v blízkosti rozhraní materiálů v kompozitech. Zaměřuje se i na studium únavových materiálových vlastností v gigacyklové oblasti. Je aktivní v popularizaci vědy.

Hostem další přednášky v tomto školním roce byl Mgr. Martin Rybář, Ph.D., jehož přednáška byla zaměřena na téma "Malý velký třesk". Mgr. Martin Rybář, Ph.D.  působí jako výzkumník v projektu Marie Skłodowska-Curie na Univerzitě Karlově, kde získal i doktorát. Je členem skupiny těžkých iontů na experimentu ATLAS v laboratoři CERN, kde studuje extrémní stavy hmoty a snaží se pochopit náš vesmír na té nejelementárnější úrovni.

Hostem další přednášky v tomto školním roce byl RNDr. David Píša, Ph.D. ,jehož přednáška byla zaměřena na téma "ÚFA v kosmu". RNDr. David Píša, Ph.D. působí na oddělení kosmické fyziky na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, kde se zaměřuje na výzkum rádiových a plazmových vln.

Hostem další přednášky v tomto školním roce byla prof. Dr. Ing. Michaela Rumlová, jejíž přednáška byla zaměřena na téma „Virové pandemie: byly, jsou a budou“. Prof. Dr. Ing. Michaela Rumlová absolvovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Zde pokračuje ve své vědecké i pedagogické práci. Věnuje se studiu tvorby retrovirové částice a interakcím retrovirových proteinů s proteiny hostitelské buňky. Přednáší molekulární biologii. V roce 2004 získala Prémii Otto Wichterleho a v roce 2017 cenu předsedkyně Grantové agentury ČR. Založila vědeckou skupinu Molekulární biologie VŠCHT Praha a je také členkou koordinační rady Národního institutu virologie a bakteriologie.

Hostem byla Ing. Květoslava Stejskalová, CSc., jejíž přednáška byla zaměřena na téma Jaroslav Heyrovský:  Cesta k Nobelově ceně přes padající kapky rtuti. Ing. Květoslava Stejskalová, CSc. od r. 1989 pracuje V ÚFCH JH, kdy ukončila studium FCHI VŠCHT v Praze. Doktorát ve fyzikální chemii získala v roce 1995 za práci v oboru kinetiky reakcí plyn-tuhá látka s výstupy do ochrany životního prostředí. Dnes e více než 15 let věnuje v ústavu popularizaci a vzdělávání, kdy se dlouhodobě věnuje cílovým skupinám od dětí přes žáky ZŠ/SŠ až po zájemce z řad vysokoškoláků a veřejnosti. Úzce spolupracuje se školami napříč ČR, zapojuje se i do vzdělávání pedagogů a je autorkou putovní výstavy o Jaroslavu Heyrovském Příběh kapky. Byla a je řešitelkou projektů v oblasti vzdělávání a popularizace. Od roku 2005 úzce spolupracuje s projektem Otevřená věda, ať již jako lektor SŠ stáží či jako popularizátor a lektor kurzů. Je předsedkyní správní rady Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského a šéfredaktorkou časopisu Chemagazín. V roce 2010 byla za svou vzdělávací činnost oceněna porotou soutěže České hlavičky "Zvláštní cenou za mimořádný přínos k popularizaci vědy mezi studenty" a v roce 2011 získala "Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy" udělovanou Akademií věd ČR.

Hostem další přednášky v tomto školním roce byla doc. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D., jejíž přednáška byla zaměřena na téma Vliv stravy na zdraví a nemoci. Doc. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D., vystudovala obor biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde v současné době vyučuje klinickou biochemii a biochemické aspekty biomedicíny. Několik let působila na Tohoku Univerzitě v japonském městě Sendai a nejen s japonskými kolegy intenzivně spolupracuje stále v rámci mezinárodních projektů. Předmětem jejího vědeckého zájmu jsou především hemoproteiny a jejich vliv na zdraví a nemoci. Svůj výzkum specializuje na hemové senzorové proteiny, v kterých hem může působit jako vlastní signál anebo jako detekční místo pro různé molekuly plynů (např. kyslík, oxid uhelnatý atd.). Od roku 2013 je studijní proděkankou na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Tentokrát byl hostem RNDr. Jiří Jakubínský, Ph.D., jehož přednáška byla zaměřena na téma klimatická změna. Jiří Jakubínský je vystudovaný fyzický geograf, který se zabývá hydrologií (zejména environmentální hydrologií) a působí jako vědecký pracovník na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a dále také na Masarykově univerzitě v Brně. Konkrétně se specializuje na problematiku příčin a následků hydrologických extrémů v současné krajině, jakožto jedním z významných dopadů klimatické změny.

Hostem první přednášky v tomto školním roce byl prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., jehož přednáška byla zaměřena na téma Desatero smyslů. Jaroslav Petr pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, kde se zabývá biologií rozmnožování živočichů. Učí biotechnologie a bioetiku na České zemědělské univerzitě a na přírodovědeckých fakultách Karlovy univerzity, Masarykovy univerzity a Jihočeské univerzity. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Lidovými novinami, Hospodářskými novinami, Českým rozhlasem, časopisem Vesmír a dalšími sdělovacími prostředky.

Hostem dalších Pátků s vědou byl Václav Bystrianský a jeho přednáška byla věnovaná vodíku. Václav Bystrianský je hrdým absolventem Fakulty technologie ochrany prostředí na VŠCHT Praha, v současnosti působí ve výzkumně-vzdělávacím centru ORLEN UniCRE jako projektový manažer pro rozvoj vodíkových technologií a energetiky. Zabývá se zejména měřením kvality vodíku pro mobilitu, nebo hledáním nových způsobů výroby vodíku z obnovitelných zdrojů. Společně s Nadací ORLEN Unipetrol rovněž pomáhá popularizovat vodíkové technologie na středních a základních školách. Jeho přednáška se věnuje tématu Vodík, palivo přítomnosti a dozvíte se v ní více o vodíku, jak se získává, jak se používá, zda je bezpečný a mnoho dalšího.

Hostem další přednášky byl Maroš Čunta, jeho přednáška byla věnovaná ropě. Maroš Čunta působí v ORLEN Unipetrolu od roku 2014, momentálně je ředitelem oddělení pro nákup ropy a zemního plynu. V jeho přednášce se dozvíte více o ropě a její cestě do rafinérií skupiny ORLEN Unipetrol.

Dalším váženým hostem v rámci projektu Pátky s vědou byl Tomáš Herink, který hovořil o surovinách pro chemický průmysl. Doc. Ing. Tomáš Herink, Ph.D. působí v ORLEN Unipetrolu jako člen představenstva a je také členem správní rady Nadace ORLEN Unipetrol. Celý život zasvětil chemii a se skupinou ORLEN Unipetrol je spjat již od svých studentských let. V jeho přednášce se dozvíte více o významu rafinérsko-petrochemické výroby, jaké jsou základní suroviny pro chemický průmysl, jaká je role katalyzátorů v chemickém průmyslu a mnoho dalšího.

Prvním hostem v roce 2021 byl v lednu zakladatel Institutu moderní výživy Miloslav Šindelář. Studentům přiblížil téma moderní výživy zaměřené na fakta a mýty.