Naše pozvání do projektu Pátky s vědou přijal geolog, vědec a popularizátor vědy Petr Brož. K popularizaci a k bádání si vybral velmi neobvyklé téma, jakým jsou sopky a to nejen ty na Zemi. On totiž zkoumá sopky napříč Sluneční soustavou, převážně na Marsu. Aktivně se věnuje popularizaci vědy na sociálních sítích a je autorem knižního bestselleru Vesmírníček. Je laureátem Prémie Otto Wichterleho a Ceny Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových pro talentované studenty a mladé talentované vědecké pracovníky do 33 let svého věku, kteří prokázali výjimečné schopnosti a tvůrčí myšlení ve svém oboru.

Další hostem v projektu Pátky s vědou byl Jan Spratek s přednáškou Jak dostat družici na oběžnou dráhu. Jan Spratek působí jako odborný pracovník se specializací na kosmonautiku v pražském planetáriu. Je koordinátorem Vzdělávací kanceláře Evropské komické agentury pro ČR, ESERO Česká republika. Zasedá v poradním výboru generálního ředitele ESA pro vzdělávání nebo radě pro kosmické aktivity ministra dopravy. Je laureátem ceny ESA Champion. Mimo jiné je satelitním operátorem a zaměřuje se na popularizaci vesmíru a kosmonautiky v České republice.

Naším hostem byl v době blížících se Vánoc pán Martin Franc s přednáškou na téma Dějiny stravování.  Působí na Masarykově ústavu a Archiv Akademie věd ČR a přednáší na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Zabývá se dějinami životního stylu ve střední Evropě po roce 1945, dějinami stravování 18. – 20. století, sociálními dějinami vědy a dějinami vědeckých osobností a institucí v 19. a 20. století. Je autorem a spoluautorem řady publikací např. Postoje odborníků na výživu k inovacím a tradicím v české stravě v 50. a 60. letech 20. století. Podílel se autorsky na přípravě pořadů Zmlsané dějiny a Zmlsané dějiny Light pro internetovou Mall TV. Pravidelně přispívá do rubriky Hlavní chod v časopisu Respekt a spolupracuje s médii.

Prvním hostem ve školním roce 2024/2025 byl pan doc. Dr. Ing. Michal Ďurovič, který vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Pracoval např. v oddělení Národní knihovny nebo v Národním archivu v Praze. V roce 2014 se stal vedoucím Ústavu chemické technologie restaurování památek VŠCHT v Praze. Dlouhodobě se zabývá přírodovědným výzkumem v oblasti konzervování- restaurování a je autorem nebo spoluautorem řady prací z této oblasti. Podílel se na školení iráckých restaurátorů a vybudování restaurátorského pracoviště v Bagdádu nebo také školil peruánské restaurátory v Limě.

Dalším hostem byl Prof. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D., který po dokončení střední průmyslové školy strojnické v Hradci Králové absolvoval magisterské studium na Fakultě strojní Českého vysokého učení technického v Praze. V roce 2005 dokončil doktorské studium v oboru Procesní technika a zpracovatelské systémy a následně se v roce 2008 habilitovat v oboru Konstrukční a procesní inženýrství. V roce 2014 byl jmenován profesorem ve stejném oboru. Na Fakultě strojní zastává od roku 2018 také funkci proděkana pro vědeckou a výzkumnou činnost. Vedle široké spolupráce s průmyslem je také členem řady odborných spolků a komisí a je autorem více než 500 odborných výstupů.

Dubnovým hostem v roce 2024 byl Miloslav Šmídmajer. Natočil celovečerní dokumenty o Miloši Formanovi (Drž se toho snu, Co tě nezabije), Milanu Kunderovi, Janu Werichovi, kameramanovi Miroslavu Ondříčkovi, hudebnímu skladateli Janu Hammerovi (třeba Šíleně smutná princezna, od r. 1969 žije v USA), Lucii Bílé, oscarovému producentovi Saula Zaentzovi (Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus, skotské rockové skupině Nazareth, herci Miroslavu Horníčkovi aj. Točil s Luchiano Pavarotim, Woody Harrelsonem, Natalii Portmanovou, Javierem Bardemem aj. Režíroval i hrané filmy: pohádku Peklo s princeznou, parodii Případ mrtvého nebožtíka, romantické komedie Miluji tě modře, Za vším hledej ženu nebo komedii, která vznikala i na litoměřickém gymplu _ Probudím se včera. Produkoval ambiciózní filmy, které získali mnoho cen – Pojedeme k moři (režie: J. Mádl), Na půdě (J. Barta), zábavně laděné snímky jako páté a šesté Básníky, Jak se krotí krokodýli nebo třeba  Vejška. Naposledy pak drama Muž, který stál v cestě.

Únorovým hostem v roce 2024 byl Petr Holzhauser. Petr Holzhauser měl rád matematiku a přírodní vědy od základní školy.  Když v 7. třídě přišla chemie, byla to láska na první pohled. Chemii vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy doktorát z elektrochemie získal na VŠCHT Praha. Tam v současnosti mimo jiné vede Ústav učitelství chemie a věnuje se popularizaci přírodních věd. Je odborným garantem Chemických center VŠCHT Praha a autorem projektu 3U – Učitelé učí učitele a také předsedou komise chemických olympiád. Za svoji činnost získal řadu ocenění.

Hostem úvodní přednášky v roce 2024 byla Eva Nečasová.  Eva Nečasová je designérka, výtvarnice a vývojářka počítačových her. Je zakladatelkou neziskové iniciativy AI dětem (umělá inteligence dětem), jejímž hlavním cílem je vytvářet materiály, které základním školám usnadní zavést do svých osnov vzdělávání v oblasti umělé inteligence a také stojí za metodikami Hello Ruby pro školy. Iniciativa AI dětem získala cenu ceny AI Awards 2023 za oblast AI ve vzdělávání. V přednášce Evy Nečasové se dozvíte, co to vlastně je umělá inteligence a co strojové učení, od kdy mění svět a nebo co se s naší společnosti v souvislosti s generativní umělou inteligencí děje od prosince roku 2022 a také o trendech v oblasti AI. Pokud vás zajímá, jak se robot naučí hrát fotbal nebo z čeho se AI učí, určitě si přednášku pusťte.

Hostem další přednášky byl Ing. Tomáš Lank, který je absolventem Fakulty životního prostředí UJEP. Z počátku své praxe nastoupil jako zaměstnanec do manažerských pozic u velkých i mezinárodních společností pro nakládání s odpady. Ze zájmu dodává přednášky pro města, externě spolupracuje s institucemi pro nakládání s odpady, poradenskými firmami i státní správou. Spoluzajišťuje výuku předmětů zaměřených na nakládání s odpady, druhotnými surovinami a cirkulární ekonomiku na Fakultě životního prostředí UJEP.

Hostem poslední přednášky byl Doc. Ing. Jaromír Cais, Ph.D., který je děkanem fakulty strojního inženýrství na UJEP. Narodil se v krušnohorských Abertamech, vystudoval v Plzni, je jedním z nejmladších docentů ústecké univerzity, držitelem 3 patentů v oblasti kovových slitin a nadšeným popularizátorem vědy a výzkumu v technických oborech.

Hostem poslední přednášky byl RNDr. Jiří Martínek, Ph.D., který působí v Historickém ústavu AV ČR, v. v. i., kde se zabývá především výzkumem významných osobností našich dějin (projekt "Biografický slovník českých zemí" - v těchto dnech vychází jeho 26. svazek), jednak historickou geografií a dějinami přírodních věd. Přednáší také geografii na univerzitách v Ústí nad Labem a Praze, a v neposlední řadě vystupuje v televizním pořadu "Na lovu".

Hostem poslední přednášky ve školním roce 2022/2023 byl prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA, který se ve své odborné činnosti věnuje posuzování životního cyklu LCA, obecně problematice produktové ekologie a udržitelnosti. Kromě VŠCHT Praha přednáší problematiku Produktové ekologie na Fakultě architektury ČVUT Praha, na Přírodovědecké fakultě UK a na Vysoké škole umělecko-průmyslové. V letech 2014-2022 zastával funkci děkana Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha. V současné době působí jako vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie.

Hostem další přednášky v tomto roce byl  MUDr. Petr Pachir, který vystudoval 2. lékařskou fakultu v Praze Motole a po promoci nastoupil na chirurgickém oddělení v nemocnici v Litoměřicích. V roce 2002 složil atestaci prvního stupně z chirurgie, 2006 druhého stupně. Je držitelem endoskopické licence školitele v oboru endoskopie trávicí soustavy. V roce 2009 odešel pracovat do Německa, kde působí dodnes. V roce 2012 složil atestaci z akutní medicíny a v roce 2014 získal specializaci v oboru proktologie. Jako specialista pracuje na chirurgickém oddělení oblastní nemocnice v Riese.  Jeho životním posláním je péče o chirurgicky nemocné pacienty v oblasti trávicí soustavy.

Hostem další přednášky v tomto roce byla doc. PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D, její přednáška nesla název „Užovky a Užovkovití“. Kateřina Jančaříková vystudovala obor speciální biologie a ekologie magisterského studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor Pedagogika v rámci doktorského studia a posléze habilitačního řízení na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracuje jako vedoucí Centra podpory přírodovědného vzdělávání a jako docent na katedře biologie na Přírodovědecké fakultě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a – na částečný úvazek – jako docent na katedře biologie a environmentálních studií na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Je autorkou řady odborných i popularizačních článků, několika monografií a metodických příruček. Jedním z témat, kterému se dlouhodobě věnuje, je vyučování za pomoci zvířat (animal assisted education).

Hostem první přednášky v tomto kalendářním roce byl PhDr. Petr Fejk, jehož přednáška nesla název „Jak se dělá Zoo“.  Petr Fejk vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Ve funkci ředitele pražské Zoo  působil od roku 1997 do roku 2009. Do povědomí lidí se dostal výraznou modernizací zoologické zahrady a úsilím o její obnovení po ničivé povodni v roce 2002. Z pražské Zoo se přesunul do New Yorku, kde působil jako ředitel Českého centra a České národní budovy. V roce 2021 vydal knížku s názvem Jak se dělá Zoo.

Hostem druhé přednášky v tomto školním roce byl RNDr. Petr Zacharov, Ph.D., jehož přednáška nesla název „Cumulonimbus, oblak známý i neznámý“. RNDr. Petr Zacharov, Ph.D., je zaměstnancem Oddělení meteorologie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Pracuje zejména na observatoři na Milešovce, kde se zabývá výzkumem předpovědi silných konvektivních srážek a moderními metodami verifikace předpovědí srážek z numerických modelů předpovědi počasí.

Hostem první přednášky v tomto školním roce byl Doc. Ing. Jan Klusák, Ph.D., jehož přednáška nesla název „Když se ucho utrhne“. Doc. Ing. Jan Klusák, Ph.D., je vědeckým pracovníkem Ústavu fyziky materiálů AV ČR, ve skupině vysokocyklové únavy. Zabývá se popisem vzniku trhlin v ostrých vrubech a v blízkosti rozhraní materiálů v kompozitech. Zaměřuje se i na studium únavových materiálových vlastností v gigacyklové oblasti. Je aktivní v popularizaci vědy.

Hostem další přednášky v tomto školním roce byl Mgr. Martin Rybář, Ph.D., jehož přednáška byla zaměřena na téma "Malý velký třesk". Mgr. Martin Rybář, Ph.D.  působí jako výzkumník v projektu Marie Skłodowska-Curie na Univerzitě Karlově, kde získal i doktorát. Je členem skupiny těžkých iontů na experimentu ATLAS v laboratoři CERN, kde studuje extrémní stavy hmoty a snaží se pochopit náš vesmír na té nejelementárnější úrovni.

Hostem další přednášky v tomto školním roce byl MUDr. Zdeněk Peremský, jehož přednáška byla zaměřena na téma „Vše, co jste chtěli vědět o urologii“. MUDr. Zdeněk Peremský v roce 2009 jako jeden z prvních lékařů v České republice obdržel ve Štrasburku certifikát na operování robotickým systémem da Vinci, od roku 2012 je držitelem primářské licence pro obor urologie, je autorem několika odborných článků ve vědecké literatuře. Aktuálně pracuje ve své soukromé urologické ordinaci v Litvínově. Klinicky se specializuje na endoskopické operace, které provádí na urologickém oddělení Nemocnice v Mostě.

Hostem další přednášky v tomto školním roce byla prof. Dr. Ing. Michaela Rumlová, jejíž přednáška byla zaměřena na téma „Virové pandemie: byly, jsou a budou“. Prof. Dr. Ing. Michaela Rumlová absolvovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Zde pokračuje ve své vědecké i pedagogické práci. Věnuje se studiu tvorby retrovirové částice a interakcím retrovirových proteinů s proteiny hostitelské buňky. Přednáší molekulární biologii. V roce 2004 získala Prémii Otto Wichterleho a v roce 2017 cenu předsedkyně Grantové agentury ČR. Založila vědeckou skupinu Molekulární biologie VŠCHT Praha a je také členkou koordinační rady Národního institutu virologie a bakteriologie.

Hostem byla Ing. Květoslava Stejskalová, CSc., jejíž přednáška byla zaměřena na téma Jaroslav Heyrovský:  Cesta k Nobelově ceně přes padající kapky rtuti. Ing. Květoslava Stejskalová, CSc. od r. 1989 pracuje V ÚFCH JH, kdy ukončila studium FCHI VŠCHT v Praze. Doktorát ve fyzikální chemii získala v roce 1995 za práci v oboru kinetiky reakcí plyn-tuhá látka s výstupy do ochrany životního prostředí. Dnes e více než 15 let věnuje v ústavu popularizaci a vzdělávání, kdy se dlouhodobě věnuje cílovým skupinám od dětí přes žáky ZŠ/SŠ až po zájemce z řad vysokoškoláků a veřejnosti. Úzce spolupracuje se školami napříč ČR, zapojuje se i do vzdělávání pedagogů a je autorkou putovní výstavy o Jaroslavu Heyrovském Příběh kapky. Byla a je řešitelkou projektů v oblasti vzdělávání a popularizace. Od roku 2005 úzce spolupracuje s projektem Otevřená věda, ať již jako lektor SŠ stáží či jako popularizátor a lektor kurzů. Je předsedkyní správní rady Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského a šéfredaktorkou časopisu Chemagazín. V roce 2010 byla za svou vzdělávací činnost oceněna porotou soutěže České hlavičky "Zvláštní cenou za mimořádný přínos k popularizaci vědy mezi studenty" a v roce 2011 získala "Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy" udělovanou Akademií věd ČR.

Hostem další přednášky v tomto školním roce byl prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D., jehož přednáška nesla název „Sám sobě pokusným králíkem“.  Prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D. vystudoval PřF UK v Praze. Roku 2016 dostal cenu Neuron. Od r. 2017 je členem Učené společnosti ČR. Od roku 2015 pracuje na VŠCHT Praha, kde vede Laboratoř teoretické fotodynamiky. Od roku 2020 vede Ústav fyzikální chemie VŠCHT. Dlouhodobě se věnuje práci s nadanými středoškolskými studenty v rámci chemické olympiády a přípravných letních soustředění na Běstvině.

Tentokrát byl hostem RNDr. Jiří Jakubínský, Ph.D., jehož přednáška byla zaměřena na téma klimatická změna. Jiří Jakubínský je vystudovaný fyzický geograf, který se zabývá hydrologií (zejména environmentální hydrologií) a působí jako vědecký pracovník na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a dále také na Masarykově univerzitě v Brně. Konkrétně se specializuje na problematiku příčin a následků hydrologických extrémů v současné krajině, jakožto jedním z významných dopadů klimatické změny.

Hostem první přednášky v tomto školním roce byl prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., jehož přednáška byla zaměřena na téma Desatero smyslů. Jaroslav Petr pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, kde se zabývá biologií rozmnožování živočichů. Učí biotechnologie a bioetiku na České zemědělské univerzitě a na přírodovědeckých fakultách Karlovy univerzity, Masarykovy univerzity a Jihočeské univerzity. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Lidovými novinami, Hospodářskými novinami, Českým rozhlasem, časopisem Vesmír a dalšími sdělovacími prostředky.

Dalším hostem byl Prof. Ing. Karel Melzoch, CSc., který je významnou osobností v oboru biotechnologií. Ve vědecko-výzkumné a pedagogické činnosti se zaměřuje na produkci biopaliv, komplexnímu využití a zpracování biomasy a odpadů ze zemědělství a potravinářských výrob. Vystudoval obor kvasná chemie a technologie na VŠCHT v Praze, letech 2012 až 2019 byl pak rektorem VŠCHT v Praze. Pan Melzoch je také členem správní rady Nadace ORLEN Unipetrol. Přednáška se věnovala tématu Alkohol.

Hostem další přednášky byl Maroš Čunta, jeho přednáška byla věnovaná ropě. Maroš Čunta působí v ORLEN Unipetrolu od roku 2014, momentálně je ředitelem oddělení pro nákup ropy a zemního plynu. V jeho přednášce se dozvíte více o ropě a její cestě do rafinérií skupiny ORLEN Unipetrol.

Dalším váženým hostem v rámci projektu Pátky s vědou byl Tomáš Herink, který hovořil o surovinách pro chemický průmysl. Doc. Ing. Tomáš Herink, Ph.D. působí v ORLEN Unipetrolu jako člen představenstva a je také členem správní rady Nadace ORLEN Unipetrol. Celý život zasvětil chemii a se skupinou ORLEN Unipetrol je spjat již od svých studentských let. V jeho přednášce se dozvíte více o významu rafinérsko-petrochemické výroby, jaké jsou základní suroviny pro chemický průmysl, jaká je role katalyzátorů v chemickém průmyslu a mnoho dalšího.

Sérii zahájila viroložka RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D., s tématem „Prevence virových onemocnění“.